Aurora - bohyně červánků
Ve větvích starého stromu znavena
sedává Aurora, bohyně zlatoramenná.
Ona bohyně světlo po temné noci přináší,
korálky z rosy červenou duhou přikrášlí.
Šafránem zdobená do křídel se halí,
lehounká pára mlhavá žene ji v dáli.
Červánky a záře krásná je její dar.
Kolik jen zdobívá přenádherných rán!
Ale zase vzhůru, křehká Auroro!
Je tolik v roce rán a nikdy není hotovo.
Kefalos zatím na svou milou čeká,
jeho láska je jako rozbouřená řeka.
Ve větvích starého stromu znavena
sedává Aurora, bohyně zlatoramenná.
Červánky a záře krásná je její dar.
Kolik jen zdobívá přenádherných rán!
